Kaple sv. Floriána a sv. Šebestiána
Kaple, kterou nechal v roce 1703 vystavět hrabě Erdman Proskovský, se díky své poloze právem stala malebnou dominantou města. Původně se zde každoročně sloužily mše o svátku sv. Floriána, později i na třetí křížový den a o svátku sv. Vavřince. Hrabě nechal pro kapli zhotovit zvon, pro interiér byl namalován oltářní obraz sv. Floriána a nechyběly ani malé varhany.
Floriánek, jak místní kapli nazývali, se často stával terčem vichřic a blesků. Zkouškou ohněm si doslova prošel v roce 1915, kdy po zásahu bleskem zcela shořela střecha. Skutečná pohroma přišla na závěr druhé světové války, kdy byla kaple 18. dubna 1945 podminována a zničena ustupujícími vojáky německé armády. Ti tak zabránili jejímu využití jako pozorovacího stanoviště spojeneckými armádami a zároveň význačného orientačního bodu v okolí.
Fotogalerie původní kaple
Rozhodnutí města o renovaci chátrajícího torza kaple z vlastních zdrojů se začíná realizovat s příchodem jara roku 2017. Při výstavbě se vycházelo z dochovaných stavebních plánů, které umožnily dosažení původního vzhledu. Na zbytcích torza tak vyrostla kaple 19 m dlouhá a 10 m široká. Věž pak záměrně převyšuje tu původní zhruba o jeden metr, aby byl umožněn pohled ze všech čtyř oken věže.
Slavnostní otevření obnovené kaple se odehrálo v sobotu 5. května 2018, kdy se jí dostalo požehnání od biskupa Mons. Josefa Hrdličky. Kaple dnes slouží k setkávání lidí – je turistickým cílem s vyhlídkovou věží, prostorem pro pořádání kulturních a společenských událostí i prostorem k rozjímání.
Provoz vyhlídky kaple
| květen - srpen | pátek 15:00 - 20:00 | sobota a neděle 9:00 - 20:00 |
| září - říjen | pátek 15:00 - 17:00 | sobota a neděle 9:00 - 16:00 |
Závěrečné stoupání je po žebříku. Vstup zdarma.
Kaple je oblíbeným místem konání svateb – děkujeme, že v průběhu obřadu respektujete omezení provozu.
Skupinové prohlídky možné během roku domluvit:
- v TIC města Bzence (e-mail: projekty@bzenec.cz, mob.: 722 183 283)
- nebo prostřednictvím podatelny MěÚ Bzenec (e-mail: podatelna@bzenec.cz, tel.: 518 306 431).
Kompletní proměnou si prošlo také okolí kaple. Proměna zahrnovala výsadbu zeleně, úpravu přístupové komunikace a parkovací plochy. Nově vybudované schody procházející vinohradem doplňují dřevěné sochy sv. Urbana a hroznu z dílny Adama Balajky. Zásadní změnu přinesla obnova vinice pod Starým hradem.
Zvelebená lokalita Starého hradu s malebnou kaplí nyní dýchá příjemnou atmosférou a láká hezkými výhledy na město a jeho okolí.
Drobná stavba vedle kaple je „Hotařská búda“. Své útočiště zde měli hotaři, tedy hlídači vinic. Dnes slouží správci kaple.
Trasy ke kapli
- pěšky - žlutě značená trasa vede z náměstí Svobody kolem kostela Sv. Jana Křtitele a pokračuje k Fürstově vile na Horním náměstí odkud stoupá po schodech až ke kapli, od zámku pak vede ke kapli modře značená trasa, která prochází kolem Sokolovny a stoupá úvozem ke kříži a dále pokračuje ke kapli jako žlutě značená trasa
- na kole/autem - na asfaltovou cestu vedoucí ke kapli se odbočuje z ulice Vinařů, cyklisty navede k odbočce Moravská vinná stezka
Kde je hrad?
Královský hrad ve Bzenci prokazatelně stával dle nálezů úlomků keramiky již v polovině 13. století a to na kopci, kterému dnes dominuje kaple sv. Floriána a sv. Šebestiána.
Jeho původní podoba není známá. Hrad byl dozajista kamenný a o jeho důležitostí svědčí i fakt že byl střediskem hradských úřadů, které dříve byly v Břeclavi, poté se přesunuli do Vracova, a pak roku 1315 do Bzence. Králové měli na bzeneckém hradě svého purkrabího, sudího a komořího.
Zakladatele hradu nemůžeme prokazatelně určit, ale středověký kronikář Přibík Pulkava z Radenína vypráví o hradu Bzenci, který založila královna-vdova, čímž by se jednalo o královnu Konstancii Uherskou, vdovu po Přemyslu Otakarovi I. Tomu odpovídá jednak datace nalezené keramiky, jakož i skutečnost, že Bzenec byl centrem jedné z provincií, které královna obdržela jako vdovský úděl.
Od počátku 15. století byl hrad v zástavě šlechtických držitelů. Za husitských válek byl dokonale zničen, ke konci roku 1431 se uvádí již jako pustý a roku 1491 jako zbořeniště.
K jeho úplné zkáze dopomohlo i to, že v nejbližším okolí je nedostatek pevného stavebního materiálu, a tak byly ruiny postupně zcela rozebrány na mnoho staveb a dozajista i na stavbu nové moderní tvrze, jež vznikla na konci 15. století dole ve městě v sousedství bzeneckého dvora na místě dnešního zámku a převzala tak funkci střediska místní správy po bývalém hradu.
Existenci hradu tak do dnešních dnů připomíná alespoň pojmenování kopce nad městem.
Zdroj: starybzenec.cz
Galerie
