Bzenecký zámek Bzenecká lípa Zámecký park Zámecké sklepy Starý hrad Kaple sv. Floriána a Šebestiána Kostel sv. Jana Křtitele Židovský hřbitov Horní náměstí Váté písky – Moravská Sahara Žilkův dub Meandry Morava Baťův kanál
Vyhlídka v kapli sv. Floriána a Šebestiána
OTEVŘENA KAŽDÝ VÍKEND OD KVĚTNA DO ŘÍJNA
Ve státní svátky 1. a 8. května je vyhlídka otevřena 9:00 – 20:00.
květen - srpen | pátek | 15:00 hod. - 20:00 hod. |
sobota, neděle | 9:00 hod. - 20:00 hod. | |
září - říjen | pátek | 15:00 hod. - 17:00 hod. |
sobota, neděle | 9:00 hod. - 16:00 hod. | |
Vstup do věže je zdarma, dovnitř do kaple je možné nahlédnout z ochozu.
Kaple je oblíbeným místem konání svateb – děkujeme, že v průběhu obřadu respektujete omezení provozu.
Během Dne otevřených sklepů, Bzenecké pouti a Bzeneckého vinobraní bude otevřena vyhlídka i kaple.
Jsme připraveni zajistit přístup do kaple během roku předem ohlášeným skupinám (od 5 osob).
Nahlásit se můžete:
- v IC města Bzenec (e-mail: projekty@bzenec.cz, mob.: 722 183 283)
- nebo prostřednictvím podatelny MěÚ Bzenec (e-mail: podatelna@bzenec.cz, tel.: 518 306 431).
Původní kaple
Kaple sv. Floriána a Šebestiána, nazývána též bzenecký Floriánek, byla postavena v roce 1703. Jejím zakladatelem byl hrabě Erdman Pruskovský z Pruskova, který celou stavbu nechal zřídit na místě původního gotického hradu. Stavba kaple byla v barokním slohu. Měla oválnou klenbu, která byla umístěna na široké římse jakoby podpírané imitacemi sloupů s jednoduchými hlavicemi. Sloupy i římsa byly z umělého mramoru. Kaple měla čtyři pavlače opatřené půlkruhovými okny. Na pavlače se vystupovalo po kamenných schodech. Na pravé zadní pavlači byly malé varhany. Průčelí kaple bylo rozděleno imitacemi sloupů a římsami. Na každé straně byla čtyři široká okna, dvě a dvě vedle sebe, nad nimiž vystupovaly půlkruhové římsy. Hrabě nechal pro kapli ulít zvon a namalovat oltářní obraz sv. Floriána, jež nechal opatřit bohatě vyřezávaným rámem.
Kaple se stala výraznou dominantou Bzence, ale pro svou polohu na vrcholu kopce byla často poničena vichřicemi a blesky. V průběhu josefínských reforem za panovníka Josefa II. byla kaple v roce 1783 uzavřena a bohoslužby se zde mohly konat až po zrušení tohoto příkazu v roce 1793. Roku 1852 byla nákladem města opravena a v 60. letech 19. století se její venkovní ráz změnil, když byla okna ze dvou třetin zazděna a opatřena železnými okenicemi, aby se omezilo jejímu poničení při vichřicích.
Dne 15. září roku 1915 zapálil blesk střechu, jež byla následným požárem úplně zničena. Z tohoto období existuje mnoho fotografií a pohlednic, na nichž je kaple zachycena bez krovů a střešní krytiny. K obnově střechy došlo až z popudu J. Hanáka v roce 1924. Plány k její rekonstrukci přichystal brněnský architekt Vlad. Fišer a hrabě Antonín Mágnis pak věnoval na obnovu střechy dřevo ze svých lesů. Pan Hanák poskytl část kapitálu výtěžkem ze svých Pamětí města Bzence a dalších regionálních publikací. Státní památkový úřad v Brně se postaral o subvenci této akce, ministerstvo školství a národní osvěty přispělo částkou 25 000 Kč a 10 000 Kč poskytlo i město. Vlastní rekonstrukci provedla firma bratří Hromadů ze Bzence, práce probíhaly od května až do září roku 1924. Místo šindele však již byla střecha opatřena křidlicí a na vrchol stavby byl umístěn hromosvod, aby se předešlo dalším poškozením způsobeným blesky. Do věžní báně byly umístěny pamětní listiny obce a farního úřadu a také soudobé pečetě a mince. Znovuvysvěcení kaple proběhlo za okázalé slavnosti dne 5. října za účasti biskupa Wisnara z Olomouce.
Skutečnou pohromou pro „Floriánka“ se stal až konec druhé světové války, kdy byla 18. dubna 1945 kaple podminována a v 11:30 zničena ustupujícími vojáky německé armády, aby zabránili jejímu využití jako pozorovacího stanoviště a zároveň význačného orientačního bodu v okolí postupujícími spojeneckými armádami. Po válce se několikrát uvažovalo o její obnově, bohužel neúspěšně. A tak na místě, kde se od nepaměti scházeli Bzenčané, aby slavili veškeré významné události naší vlasti a svého města, se po více než 70 let smutně tyčily pouze ruiny této významné dominanty a symbolu města Bzence.
zdroj: http://www.starybzenec.cz
Fotografie původní kaple
Obnova kaple
Snahy o obnovu kaple sahají již do 50. let 20. století, kdy byly provedeny dvě sbírky na obnovu kaple, avšak tehdejší režim neměl o opravu zájem.
Po dobu 72 let torzo ještě více chátralo. Zastupitelstvo města několikrát jednalo o tom, zda přistoupit k výstavbě nové kaple. Zelenou tomuto projektu vystavilo město až při schvalování rozpočtu na rok 2016, kdy bylo pro tento účel vyčleněno 12 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že se vyskytly i jiné názorové proudy, které zastávaly spíše zakonzervování ruiny ve stávajícím stavu, popřípadě architektonicky zcela novou stavbu, bylo třeba vše dořešit a následně provést výběrové řízení na zhotovitele stavby.
Ve IV. čtvrtletí byla podepsána smlouva s firmou MSO Kyjov, která toto řízení vyhrála, s lhůtou výstavby 10/2016 až 12/2017. Vysoutěžená cena stavby činila 15,2 mil. Kč. Tato částka se stala součástí rozpočtu města na rok 2017.
Obnova kaple je provedena v duchu původní stavby – části dochovaného obvodového zdiva a dochovaných plánů kaple z roku 1916. Byly zachovány půdorysné rozměry dle torza zdiva, výška kaple je navýšena o 1 metr tak, aby byl možný jihovýchodní výhled.
Stavba kaple sv. Floriána a Šebestiána se stala opět dominantou města Bzence.
Další navazující projekty řeší i ozelenění a využití plochy kolem kaple, přístupovou cestu od Horního náměstí ke kapli (mezi vinicemi) a úpravu dosavadních přístupových cest.
Fotografie kaple – současnost
Slavnostní otevření obnovené kaple
Slavnostní otevření kaple sv. Floriána a Šebestiána se uskutečnilo v sobotu 5. května 2018.
Na úvod zaznívá státní hymna České republiky, po níž následuje proslov starosty města p. Pavla Čejky. Slavnostní akt pokračuje bohoslužbou slova a obřadem žehnání kaple emeritním biskupem Josefem Hrdličkou. Poté se domácí i přespolní přesouvají na náměstí Svobody, kde je připraven kulturní program místních spolků.
Fotografie ze slavnostního otevření kaple