Bzenecká vinařská oblast Pěstované odrůdy vinné révy Ochutnávka vín
Ryzlink rýnský (Rheinriesling, Petit Riesling, Rajnai rizling, White Riesling)
Původ: Není dosud vyjasněný, předpokládá se, že odrůda vznikla v okolí horního toku Rýna volným křížením odrůdy Heunisch se semenáčem Tramínu. V každém případě se do všech světových vinohradnických oblastí rozšířila z Německa, kde nyní zabírá téměř 22 % plochy všech vinic. Ryzlink rýnský byl rozšířen na území naší republiky řádem sv. Benedikta v 17. století. Jiné prameny uvádí, že k nám byl dovezen již za vlády Karla IV., tedy ve 14. století, ale v samotném Německu se uvádí teprve v roce 1435. Název odrůdy v překladu v němčině připomíná sprchávání. Kolem roku 1935 tvořil Ryzlink rýnský na našem dnešním území přibližně 13 % rozlohy vinic. V roce 2002 se podílí na celkové ploše vinic ČR 6,5 % s tendencí mírného zvyšování.
Víno: Dosahuje vynikající jakosti, pokud jsou hrozny sklizeny koncem října až začátkem listopadu, protože se aromatické látky vyvíjí především při střídání nízkých nočních teplot se slunečnými dny. Víno poskytuje ve všech jakostních stupních – především zajímavý je kabinet, pozdní sběr a výběr z hroznů, poslední však Ryzlink rýnský dává jen v nejlepších letech. Je považován za nejkvalitnější odrůdu severních vinohradnických oblastí.
Müller Thurgau (Riesling x Silvaner, Rivaner)
Původ: Odrůda byla vyšlechtěna v roce 1882 prof. H. Müllerem, který pocházel ze Švýcarského kantonu Thurgau a šlechtění prováděl v Geisenheimu. Uvádí se, že se jedná o křížení Ryzlink rýnský x Sylvánské zelené, jak vystihuje i její synonymum, ale poslední poznatky (genová analýza provedená Dr. Ferdinandem Regnerem) nasvědčují tomu, že odrůda vznikla křížením Ryzlinku rýnského s Madlenkou královskou. Před více než šedesáti lety se u nás začínala pokusně pěstovat na několika místech a dnes je u nás druhou nejrozšířenější odrůdou. Pěstuje se na 13,9 % plochy vinic ČR, přičemž trend směřuje ke značné redukci.
Víno: Pro nižší kyseliny je harmonické až měkčí, středně plné s příjemnými aromatickými látkami. Pro tyto aromatické látky a nižší obsah kyselin bývá často používáno do směsí s pozdě zrajícími odrůdami, které mívají nadměrný obsah kyselin. Odrůda Müller Thurgau se během sta let rozšířila v severních vinohradnických oblastech tak, že dnes patří mezi základní odrůdy.
Rulandské bílé (Pinot blanc, Pinot bianco, Weißer Burgunder, Fehér burgundi)
Původ: Odrůda vznikla jako pupenová mutace Rulandského šedého a pěstuje se v Alsasku již od 14. století. Paradoxní je český název Rulandské, který vychází z označení Burgundského šedého v Německu, kde se o jeho rozšíření zasloužil Johann Seger Ruland ze Špýru. Ale žádná souvislost neexistuje k označení ostatních burgundských odrůd jménem tohoto obchodníka. Český název „Rulandské“ pro celou skupinu burgundských odrůd se tak stal bohužel světovou raritou. Ve Státní odrůdové knize byla zapsána pod názvem Burgundské bílé od roku 1941 do roku 1993, od roku 1993 s názvem Rulandské bílé. Na území dnešní České republiky zaujímala před pětašedesáti lety tato odrůda 2 % plochy vinic, dnes 5,1 % s tendencí udržování si tohoto podílu i při vysoké konkurenci odrůdy Chardonnay.
Víno: Plné, extraktivní s vyššími kyselinami. Je často používáno ke scelování. Zráním nabývá na kvalitě.
Sauvignon (Sauvignon blanc)
Původ: Není přesně určen, pravděpodobně pochází z Francie. Podle nejnovějších výzkumů tato odrůda vznikla samovolným opylením odrůdy Chenin blanc pylem odrůdy Tramín červený. Jeho plochy poslední dobou ve světě prudce rostou, začíná se pěstovat i v zemích kde dosud ve větším rozsahu nebyl – např. v Německu. V ČR se vysazuje od počátku padesátých let. V českém regionu se prakticky nepěstuje, v moravském tvoří 3,5 % vinic s tendencí k poměrně rychlému zvyšování jeho podílu.
Víno: Patří mezi nejjakostnější vína v severních vinohradnických oblastech. V dobrých ročnících je plné s typickými broskvově muškátovými aromatickými látkami. V horších ročnících jsou vína méně plná s převahou kyselin a jejich aróma je kopřivové. Víno je velmi oblíbené.